Muži se snaží bolest hlavy překonat
Datum vydání: 03.03.2023
O léčbě migrény s neuroložkou Lucií Pokornou
S neuroložkou Lucií Pokornou jsme si povídaly na Neurologickém oddělení v nemocnici ve Strakonicích, kde je zároveň i specializované Centrum pro léčbu bolesti hlavy. Tento článek byl otištěn v časopisu Migréna Kompas, ve kterém jsme se zaměřili na téma muži a migréna. Možná je trochu zvláštní, když si dvě ženy povídají o mužích trpících migrénou. Nicméně v některých ohledech se ukázalo, že není rozdíl mezi bolestí hlavy žen a mužů, ale někde ano. Asi největší rozdíl je v ochotě mužů si přiznat, že opravdu trpí migrénou, nebo že u nich nejde o „běžnou“ bolest hlavy, což může vést až k tomu, že se u nich rozvine bolest hlavy z nadužívání léků.Jste specializované Centrum pro léčbu bolesti hlavy. Jakou pomoc pacientům poskytujete?
Pacientovi poskytujeme komplexní péči, tedy diagnostiku a léčbu všech typů bolestí hlavy, včetně migrény. V indikovaných případech se u nás pacienti léčí i moderní profylaktickou biologickou léčbou migrény. Kolik mužů se u vás v ordinaci objevuje? A stává se také, že muži bolest hlavy tají?
V populaci pacientů v produktivním věku se udává, že je třikrát více žen než mužů s migrénou, nebo s bolestí hlavy obecně. Musím říci, že u nás v poradně je ten poměr ještě menší, určitě menší procento než pětina mužů. Ano, setkávám se i s tím, že muži nějakou dobu bolest hlavy před svým okolím tají, protože ve společnosti stále převažuje přesvědčení, že migréna je zejména onemocnění psychicky labilnějších žen. Muž svou bolest hlavy tají, nebo jí nepřikládá pozornost. Užívá běžně dostupné léky a ani neuvažuje o tom, že by mohl vyhledat odbornou pomoc. Nebo spíše nevěří tomu, že bychom mu mohli nabídnout něco více, tedy účinnou dlouhodobější léčbu, spíše se snaží tu bolest překonat.
Kdy je ten okamžik, kdy muž začne mít pocit, že je to problém?
A stává se, že muži tak dlouho váhají s návštěvou lékaře, až se z epizodické migrény stane migréna chronická? Často k nám přicházejí muži, kteří mají migrénu s aurou. Překvapí je, když se objeví nějaká ložisková neurologická symptomatika, tedy aura. Typicky jde o potíže se zrakem – záblesky před očima, jiné světélkující fenomény, výpadek zorného pole nebo porucha citlivosti či porucha řeči. V tom okamžiku si uvědomí, že nejde pouze o prostou bolest hlavy. Nebo naši pomoc vyhledají, když frekvence bolesti narůstá a pozorují větší spotřebu analgetik. Často je na to upozorní až jejich okolí, že bolest hlavy je u nich častá a bylo by potřeba s tím něco dělat. Většina mužských pacientů přijde s frekventní epizodickou migrénou. Jen někteří dosahují kritérií chronické migrény. Daleko větším problémem je, že někteří pacienti už trpí bolestí z nadužívání léků, protože dlouho a pravidelně polykají velké množství analgetik.
Bolest z nadužívání léků na bolest hlavy je samozřejmě velký problém. Pojďme si zopakovat, jak se pacient do tohoto problému dostane?
Stává se to, pokud je bolest hlavy poměrně častá a není adekvátně léčena dlouhodobou profylaktickou léčbou. Pacient pak pravidelně a ve větším množství užívá analgetika, zvláště ta volně prodejná, a často ještě vícesložkové preparáty, které jsou i v médiích často inzerované a potenciál vytvořit bolest hlavy z nadužívání mají ještě větší. Stejně tak tato problematika může nastat u častého užívání triptanů. Bolest hlavy si vlastně na přísun analgetik „zvykne“.
Kolik dnů s migrénou v měsíci obvykle mají muži, kteří přijdou k vám do ordinace?
Bývá to pět až sedm dní v měsíci. Jsou tedy už za tou hranicí, kdy je třeba sáhnout po profylaktické léčbě. Obvykle k nám přicházejí s migrénou v kombinaci s dalšími typy bolesti hlavy. Mnozí z nich také už přicházejí s bolestí hlavy z nadužívání léků proti bolesti hlavy.
Od neurologů slýchám, že diagnostika bolesti hlavy je jedna z nejtěžších diferenciálních diagnostik. Musí být také velmi podrobná. Co všechno s pacientem v ordinaci vašeho specializovaného Centra proberete?
Důsledně rozebereme všechny typy bolesti hlavy, které má. Kdy začaly, jak záchvat bolesti vypadá, co ho provokuje, jaké léky zkoušel užívat, které z nich mu zabraly. Pak následuje neurologické vyšetření, často včetně zobrazení mozku většinou magnetickou rezonancí. Podle toho navrhneme jak akutní, tak případně i profylaktickou léčbu. Pacienti si také vedou deníky bolesti a podle nich se snažíme vysledovat a poté eliminovat jejich spouštěče migrény. Sledujeme například porušení běžného režimu, spánkový deficit, vliv potravin, či jiné situace, které mohly bolest hlavy spustit.
Co bývají ty nejčastější spouštěče migrény u mužů?
Hlavně je to porušení běžného režimu. Přespání, nevyspání, z potravin zejména alkohol, bývá to také často změna počasí. Často bývá tím spouštěčem akutní stres. Nepochybně i nějaké dlouhodobé pracovní, nebo i jiné vypětí může vyvolat bolest hlavy, ale v těchto případech se spíše jedná o tenzní bolest hlavy.
Jsou muži schopni přijmout i pomoc psychoterapeuta? Je v tomto rozdíl mezi muži a ženami?
Jak u mužů tak u žen někdy bývá těžké připustit si, že psychika se značně podílí na jejich bolestech a v dlouhodobé léčbě je potřeba zaměřit se i tuhle složku a vyhledat pomoc psychoterapeuta. Vzít tabletu na bolest je jednodušší. Navíc zvláště muži návštěvy psychologa, či psychiatra vnímají jako stigma.
Hovořila jste o tom, že s pacientem probíráte i režimová opatření, jak to v praxi vypadá?
Když s pacientem probereme jeho historii bolestí hlavy, a narazíme na dobu, kdy se bolesti hlavy staly častějšími, někdy si uvědomí, že v té době došlo k nějaké změně, například zaměstnání, pracovních směn apod. Když si začne vést deník bolesti hlavy, začne více přemýšlet nad spouštěcími momenty, získá nějaký náhled, jak změnit svůj navyklý režim. Tohle se týká zvláště tenzních bolestí hlavy.
V akutní léčbě migrény předepisujete hlavně triptany?
Pokud selhala klasická analgetika, hlavně nesteroidní antirevmatika, tak saháme k triptanům.
Někdy pacienti nechápou, že mají užívat preventivně denně nějaké léky, přestože je hlava nebolí. Navíc jsou to léky ze skupin, které neléčí přímo migrénu. Jak to pacientům vysvětlujete?
Vysvětluji jim, že to jsou léky, které byly původně vyvinuty na jiná onemocnění, ale z dlouhodobých zkušeností víme, že v malých dávkách mohou pomoci i jako preventivní léčba migrény. Tyto profylaktické léky se podávají, protože chceme snížit intenzitu a frekvenci pacientovy bolesti hlavy. Pokud se jedná o lék ze skupiny antiepileptik, tak se pacient často ptá, zda nemůže dostat epileptický záchvat. Ujistím ho, že nikoliv. Problém pacienti mívají i s antidepresivy. Diví se, proč jim chceme dát lék na depresi, když je trápí migréna. Vysvětluji jim, že z nich rozhodně nedělám „psychiatrického pacienta“, jak se někdy obávají. Někdy je ale také potřeba říci, že pomocný antidepresivní účinek je v léčbě výhodou. Migréna a deprese se často vyskytují ruku v ruce.
Mají muži strach z nějakých vedlejších účinků těch profylaktických léků? Nač se obvykle ptají?
Protože si pacienti uvědomují, že se jedná o léky, které působí na centrální nervový systém, tak se často ptají, zda to neovlivní řízení automobilu, nebo se ptají, zda si mohou dát sklenku alkoholu. Já je naopak u některých preparátů upozorňuji na typické vedlejší účinky, které přicházejí v době nasazování nebo navyšování dávky léku, aby je to nezaskočilo. Například u léku první volby, topiramátu, je připravuji na to, že může přijít brnění končetin, které odeznívá a není důvod lék rychle vysadit. Zlepšuje to důvěru pacienta v nový lék.
Slyšela jsem, že vedlejším účinkem některých konvenčních preventivních léků může být naopak přibírání na váze, což samozřejmě nikoho nepotěší. Jak to řešíte?
Pokud se u pacienta objeví nějaký významný výkyv váhy, ať už pokles váhy u topiramátu, nebo narůst při valproátu, tak na to reagujeme úpravou dávkování preparátu, případně změnou léčby. Obecně klasické konvenční preparáty mívají nežádoucí účinky. I v tomto vidím velký přínos té moderní biologické léčby, která bývá ve většině případů snášena velmi dobře. U poměrně vysokého procenta pacientů je třeba klasickou preventivní léčbu vysadit z důvodů intolerance, či vážných nežádoucích účinků. To u biologické léčby nevídáme.
Jakou roli hraje profylaktická léčba v pomoci pacientům, kteří už trpí bolestí z nadužívání léků? Řešíte někdy tento problém detoxikací?
Někdy je těžké pacientovi vysvětlit, že léky, které jim docela dlouhou dobu pomáhaly, jim vlastně škodí. Jde o to, aby tuto situaci přijali, snížili počet užívaných úlevových léků, a naopak přijali preventivní léčbu. Co se týká detoxikace, tak obecně úspěch této léčby není příliš velký. Zde vidím jeden z hlavních přínosů moderní biologické léčby, kterou můžeme zahájit, aniž by musel pacient projít detoxikací.
Jaké máte vy a vaši pacienti zkušenosti s moderní biologickou léčbou migrény?
Velmi pozitivní. Je to léčba, která je velmi účinná, zejména pomáhá pacientům, kteří trpěli vysoce frekventní migrénou a u kterých se nepodařilo dosáhnout kompenzace klasickými preparáty. Biologická léčba migrény je velmi dobře snášena a pokud se objeví nějaké nežádoucí účinky, obvykle nevedou k vysazení této léčby.
Slýchávám od pacientů, že někteří praktičtí lékaři berou bolest hlavy, či přímo migrénu, na lehkou váhu. Jak je to v tomto regionu?
My v regionu obecně máme dobrou zkušenost, dobrou spolupráci s praktickými lékaři. Většinou odešlou pacienta již v době, kdy si na bolesti hlavy začne stěžovat, nebo v době kdy vidí větší spotřebu předepisovaných analgetik. Problémem ale může být, pokud praktický lékař pravidelně předepisuje větší množství zvláště triptanů a nepozastaví se nad tím, pacienta neupozorní, že tady je něco špatně,
Dnes se hodně zmiňuje i aktivní pacient, který sám hledá možnosti, jak se léčit. Může se na vás obrátit sám, trápí-li ho spoustu let migréna?
Pokud mi zavolá pacient a řekne: „Mám dvacet let migrénu a rád bych se dozvěděl o nových možnostech léčby, rád bych se objednal na konzultaci. Jak byste mi mohli pomoci?“, tak ho určitě ráda přijmu a nevyžaduji žádné doporučení od praktického lékaře.
Klíčová slova:centra pro léčbu léčba akutní léčba bolesti hlavy léčba migrény léčba moderní léčba preventivní
Sdílet na FB
Audia a videa