invalidita

Jelikož se můj zdravotní stav poněkud zhoršil, zvažuji podání žádosti o invalidní důchod. Jak je to aktuálně s dělením invalidních důchodů?

Změny Zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, platné od 1. 1. 2010, zahrnují zrušení dělení invalidity na plnou a částečnou (tedy i dělení invalidních důchodů na plné invalidní a částečné invalidní) a zavedení jediné invalidity (a tedy i jednoho druhu invalidního důchodu) ve třech stupních v závislosti na procentním poklesu pracovní schopnosti pojištěnce. Jestliže vaše pracovní schopnost poklesla: nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu I. stupně; nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu II. stupně; nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu III. stupně. O míře poklesu pracovní schopnosti rozhoduje posudkový lékař příslušné okresní správy sociálního zabezpečení na základě nálezu ošetřujícího lékaře, výsledků odborných vyšetření, popř. na základě výsledků vlastního vyšetření.

Je posouzení invalidity (přiznání invalidního důchodu) vázáno na splnění nějakých podmínek?

Ano, invalidní důchod je dávka důchodového pojištění, kterou podmiňuje dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Nárok na invalidní důchod vznikne pojištěnci při současném splnění těchto podmínek: nedosáhl ještě věku 65 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let; stal se invalidním pro invaliditu I., II. či III. stupně; získal potřebnou dobu pojištění; nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na řádný starobní důchod, případně nedosáhl ještě důchodového věku, byl-li mu přiznán předčasný starobní důchod; stal se invalidním následkem pracovního úrazu. Nárok na invalidní důchod má pojištěnec při splnění zákonem stanovených podmínek, kterými je mimo jiné i zdravotní stav pro přiznání invalidity (tzn. zjištění invalidity – poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 %) a splnění potřebné doby účasti na důchodovém pojištění.Potřebná doba účasti na důchodovém pojištění pro nárok na invalidní důchod je definována odlišně pro jednotlivé věkové skupiny pojištěnců a zjišťuje se z období před vznikem invalidity.

Co se rozumí pojmem dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav?
Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona považuje zdravotní stav, který omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti významné pro pracovní schopnost, pokud tento zdravotní stav trvá déle než jeden rok nebo podle poznatků lékařské vědy lze předpokládat, že bude trvat déle než jeden rok.

Co se rozumí pojmem pracovní schopnost a pokles pracovní schopnosti?

Pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

Kolik činí potřebná doba účasti na důchodovém pojištění a jak mohu zjistit, zda ji splňuji?

Potřebná doba účasti na důchodovém pojištěnípro nárok na invalidní důchod činí u pojištěnce ve věku do 20 let méně než jeden rok, od 20 let do 22 let jeden rok, od 22 let do 24 let dva roky, od 24 let do 26 let tři roky, od 26 let do 28 let čtyři roky, nad 28 let pět let, přičemž se zjišťuje z období před vznikem invalidity. U pojištěnce staršího 38 let se od 1. 1. 2010 podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod považuje za splněnou též, byla-li v období posledních 20 let před vznikem invalidity získána doba pojištění alespoň 10 let. Účast na důchodovém pojištění lze získat výdělečnou činností (pracovní poměr či OSVČ), dobrovolnou účastí na důchodovém pojištění či náhradní dobou pojištění (evidence na úřadu práce, péče o dítě ve věku do čtyř let, péče o osobu mladší deseti let závislou na pomoci jiné fyzické osoby v I. až IV. stupni aj.). Pokud si pojištěnec není jistý splněním podmínky potřebné doby účasti na důchodovémpojištění, může požádat Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ) o výpis dob pojištění – o zaslání informativního osobního listu důchodového pojištění. Tento informativní list obsahuje přehled dob důchodového pojištění, náhradních dob pojištění i přehled vyměřovacích základů a vyloučených dob uložených v evidenci ČSSZ. Občan má právo na zaslání informativního listu jednou za kalendářní rok.

Kdo posuzuje zdravotní stav pro účely invalidity?

K posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti (určení tzv. procentní míry poklesu pracovní schopnosti) je příslušná okresní správa sociálního zabezpečení / Městská správa sociálního zabezpečení Brno / Pražská správa sociálního zabezpečení (OSSZ/MSSZ/PSSZ) příslušná podle místa trvalého bydliště oprávněné osoby, resp. její posudkový lékař, který vychází z lékařských zpráv a posudků o zdravotním stavu od ošetřujícího (praktického) lékaře žadatele. Při určování poklesu pracovní schopnosti bere v úvahu i to, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost; zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav; zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován; schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával; schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %; v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek.

Jakým způsobem se posuzuje pokles pracovní schopnosti?

Pro stanovení procentní míry poklesu pracovní schopnosti je nutné určit zdravotní postižení, které je příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce a jeho vliv na pokles pracovní schopnosti. Je-li příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu více zdravotních postižení, jednotlivé hodnoty procentní míry poklesu pracovní schopnosti stanovené pro jednotlivá zdravotní postižení se nesčítají. V tomto případě se určí to zdravotní postižení, které je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a procentní míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle tohoto zdravotního postižení se zřetelem k závažnosti vlivu ostatních zdravotních postižení na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. V případě, že je příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu více zdravotních postižení a v důsledku působení těchto zdravotních postižení je pokles pracovní schopnosti pojištěnce větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti určené podle rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto horní hranici zvýšit až o 10 procentních bodů.

Jaká zdravotní kritéria jsou hodnocena konkrétně u diagnózy RS?

Posudková kritéria invalidity pro diagnózu RS stanovují, že pro určení procentní míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit stav funkčních systémů – pyramidového, mozečkového, senzitivního, zrakového, kmenového, funkci sfinkterů, schopnost chůze, stání, dopad zjištěných skutečností na celkovou výkonnost. K hodnocení pokročilosti roztroušené sklerózy mozkomíšní se používá Kurtzkeho škála EDSS. Sám nález CT, MRI bez klinického korelátu a funkčního postižení dopad na pracovní schopnost nemá.

Kam se mohu obrátit pro vyřízení invalidního důchodu a jaké doklady k podání potřebuji?

Občan, jehož pracovní schopnost je na podkladě zdravotního postižení snížena, může prostřednictvím okresní správy sociálního zabezpečení / Městské správy sociálního zabezpečení Brno/ Pražské správy sociálního zabezpečení (OSSZ/MSSZ/PSSZ) příslušné podle místa trvalého bydliště oprávněné osoby podat žádost o invalidní důchod (žádost se žadatelem sepíše přímo příslušná OSSZ/MSSZ/PSSZ). Žádost může podat jednak oprávněná osoba / opatrovník oprávněné osoby (v případě omezení svéprávnosti), jednak rodinný příslušník osoby, která tak nemůže učinit vzhledem ke svému zdravotnímu stavu sama (nutno doložit potvrzení od lékaře o zdravotním stavu). Nezbytnou součástí je předložení občanského průkazu, dokladů o studiu / eventuálně učení (i neukončeném), dokladů prokazujících doby zaměstnání / doby vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, rodné listy dětí (pokud žadatel požaduje zápočet péče o dítě) aj.

Jak dlouho vyřízení posouzení/přiznání invalidního důchodu trvá?

Rozhodnutí o přiznání dávky je orgán sociálního zabezpečení povinen vydat nejpozději do 90 dnů ode dne zahájení řízení. Tato lhůta se však může prodloužit o dobu, po kterou se např. došetřují rozhodné skutečnosti. Z těchto důvodů je vhodné podat žádost o přiznání invalidního důchodu ideálně tři měsíce před vyčerpáním podpůrčí doby poskytování nemocenského.

Jaká je výše invalidního důchodu?

Invalidní důchod se skládá ze základní výměry a procentní výměry. Výše základní výměry v roce 2021 činí 3 550 Kč měsíčně. Procentní výměra invalidního důchodu závisí na dřívějších příjmech a době důchodového pojištění. Procentní sazba výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění činí u invalidního důchodu pro invaliditu I. stupně 0,5 %, u invalidního důchodu pro invaliditu II. stupně 0,75 %, u invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně 1,5 %. Ustanovení o nejnižší procentní výměře invalidního důchodu ve výši 770 Kč měsíčně zůstává v platnosti, a to bez ohledu na stupeň invalidity. Minimální invalidní důchod v roce 2021 tedy činí 4 320 Kč. S ohledem na složitost problematiky (závislost na příjmech, zohlednění tzv. dopočtené doby, odlišnost výpočtu invalidního důchodu v mimořádných případech - „invalidní důchod z mládí“, výše procentní výměry invalidního důchodu u pojištěnců mladších 28 let aj.) je výši invalidního důchodu schopna určit pouze Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Je nějak omezena pracovní doba a výše výdělku osob pobírajících invalidní důchod?

Není, novelou Zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, která vstoupila v platnost 1. 2. 2006, byla všechna dřívější omezení (krácení bývalého částečného invalidního důchodu při určité výši příjmu z výdělečné činnosti, nemožnost výdělečné činnosti při pobírání plného invalidního důchodu) zrušena. Pobírání invalidity I., II. i III. stupně umožňuje výdělečnou činnost bez jakéhokoliv omezení – finančního (výše výdělku) i co se týče délky pracovní doby.

Mohou mi odebrat invalidní důchod, pokud nastoupím do zaměstnání?

Zahájení jakékoliv výdělečné činnosti (zaměstnání, samostatná výdělečná činnost, práce na dohodu o provedení práce, dohodu o pracovní činnosti) nemůže mít za následek odebrání důchodu – předpisy o důchodovém pojištění neobsahují žádné ustanovení omezující výdělečnou činnost poživatelů invalidních důchodů. Tento může být snížen nebo odebrán pouze na základě změny zdravotního stavu – tzn. jeho zlepšení, příznivé stabilizace (zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti) nebo adaptace poživatele invalidního důchodu na své zdravotní postižení (nabytí/znovunabytí schopností a dovedností, které umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti). Poživatelé invalidních důchodů jsou tedy ve svých možnostech výkonu zaměstnání omezováni jen svým nepříznivým zdravotním stavem.

Kam se mohu obrátit, pokud nesouhlasím se zamítnutím, snížením nebo odejmutím invalidního důchodu?

Proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení (ČSSZ) lze jako opravný prostředek proti nepřiznání, snížení stupně či úplnému oduznání invalidního důchodu podat písemné námitky ve lhůtě do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí ČSSZ, které lze uplatnit u kterékoliv OSSZ (oddělení námitkového řízení) či přímo ČSSZ (oddělení námitkového rozhodování). V případě neúspěšného námitkového řízení je následně možné podat správní žalobu ke krajskému soudu podle místa trvalého bydliště, a to ve lhůtě do dvou měsíců od doručení rozhodnutí.