Dlouhodobé ošetřovné

Kdo má nárok na dlouhodobé ošetřovné?

Dlouhodobé ošetřovné představuje novou dávku nemocenského pojištění, která vstoupila v platnost od 1. 6. 2018 a váže podmínky na ošetřovanou osobu i osobu pečující. Nárok na dlouhodobé ošetřovné má pojištěnec, který pečuje o osobu potřebující poskytování dlouhodobé péče v domácím prostředí, a nevykonává v zaměstnání, z něhož dlouhodobé ošetřovné náleží, nebo v jiném zaměstnání práci, jde-li o zaměstnance, ani osobně nevykonává samostatnou výdělečnou činnost, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou (OSVČ). Podmínkou nároku na dlouhodobé ošetřovné z pojištěné činnosti, která je zaměstnáním, je účast na pojištění zaměstnance alespoň po dobu 90 kalendářních dnů v posledních 4 měsících bezprostředně předcházející dni vzniku potřeby dlouhodobé péče nebo dni prvního převzetí této péče. Podmínkou nároku na dlouhodobé ošetřovné z pojištěné činnosti, která je samostatnou výdělečnou činností, je účast na pojištění jako OSVČ alespoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházející dni vzniku potřeby dlouhodobé péče nebo dni prvního převzetí této péče. Další podmínkou nároku je též udělení písemného souhlasu s poskytováním dlouhodobé péče pojištěnci ze strany ošetřované osoby.

Po vážném úrazu jsem byl propuštěn z nemocnice, vztahuje se dlouhodobé ošetřovné i na tyto případy?

Ošetřovanou osobou se pro účely dlouhodobého ošetřovného rozumí fyzická osoba, u které došlo k závažné poruše zdraví, která si vyžádala hospitalizaci, při níž byla poskytována léčebná péče alespoň 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích, a je předpoklad, že její zdravotní stav po propuštění z hospitalizace do domácího prostředí bude nezbytně vyžadovat poskytování dlouhodobé péče po dobu alespoň 30 kalendářních dnů. Dlouhodobou péčí se rozumí poskytování celodenní péče ošetřované osobě spočívající v každodenním ošetřování, provádění opatření spojených se zajištěním léčebného režimu stanoveného poskytovatelem zdravotních služeb nebo pomoci při péči o vlastní osobu ošetřované osoby. Péčí o vlastní osobu se rozumí zejména péče spojená s podáváním jídla a pití, oblékáním, svlékáním, tělesnou hygienou a pomocí při výkonu fyziologické potřeby.

Je možné, aby mi dlouhodobou péči poskytovala má sestra?

Ano. Ošetřující osoba může být manželem (manželkou) ošetřované osoby nebo registrovaným partnerem (registrovanou partnerkou) ošetřované osoby, příbuzným v linii přímé s ošetřovanou osobou nebo sourozencem, tchyní, tchánem, snachou, zetěm, neteří, synovcem, tetou nebo strýcem. U těchto příbuzných (přímý příbuzenský vztah) se nevyžaduje podmínka společné domácnosti - společného místa trvalého/hlášeného pobytu s ošetřovanou osobou. Dále může být ošetřující osoba manželem (manželkou), registrovaným partnerem (registrovanou partnerkou) nebo druhem/družkou takové osoby (příbuzného v linii přímé s ošetřovanou osobou nebo jejího sourozence, tchyně, tchána, snachy, zetě, neteře, synovce, tety či strýce, nebo druhem (družkou) ošetřované osoby nebo jinou fyzickou osobou žijící s ošetřovanou osobou v domácnosti. Tyto osoby musí mít shodné místo trvalého trvalého/hlášeného pobytu s osobou, které je poskytována celodenní péče, a to po dobu alespoň 3 měsíců bezprostředně předcházející dni vzniku potřeby dlouhodobé péče nebo dni prvního převzetí této péče.

Může mi péči poskytovat více osob najednou?

Podmínkou nároku na dlouhodobé ošetřovné je udělení písemného souhlasu s poskytováním dlouhodobé péče ošetřovanou osobou pojištěnci (ošetřující osobě) na předepsaném tiskopisu. U nezletilých se souhlas nevyžaduje. Na 1 kalendářní den potřeby poskytování dlouhodobé péče lze udělit souhlas jen 1 pojištěnci. Vystřídání je možné i opakovaně, vždy však pouze po celých dnech a se souhlasem osoby, které je péče poskytována. Souhlas lze odvolat opět pouze písemně s uvedením dne skončení poskytování dlouhodobé péče, podpisem pojištěnce (ošetřující osoby) a dne, kdy byl pojištěnec informován o ukončení péče.

V brzké době mi bude ukončena hospitalizace, kdo rozhodne o tom, že můj zdravotní stav vyžaduje poskytování dlouhodobé péče?

Ošetřující lékař poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče (zpravidla nemocnice) na žádost ošetřované osoby, jejího zákonného zástupce, opatrovníka nebo osoby určené ošetřovanou osobou rozhodne o vzniku potřeby dlouhodobé péče v den propuštění ošetřované osoby z hospitalizace do domácího prostředí. Ošetřující lékař poskytovatele zdravotních služeb ambulantní péče (zpravidla praktický lékař, popřípadě jiný odborný lékař), který převzal ošetřovanou osobu po propuštění z hospitalizace do péče (nejdéle do 15 dnů ode dne skončení hospitalizace), na základě rozhodnutí o vzniku potřeby dlouhodobé péče posuzuje, zda trvá potřeba poskytování dlouhodobé péče.

Jak dlouho lze dlouhodobé ošetřovné čerpat?

Podpůrčí doba (doba výplaty dávky) začíná prvním dnem vzniku potřeby dlouhodobé péče a končí dnem, v němž končí tato potřeba péče; nejdéle však 90 kalendářních dnů (90 kalendářních dní ode dne propuštění ošetřované osoby z hospitalizace). Dlouhodobé ošetřovné se vyplácí za kalendářní dny, v nichž pojištěnec poskytoval dlouhodobou péči a v nichž zároveň tato potřeba péče trvala. Dlouhodobé ošetřovné se nevyplácí za kalendářní dny, kdy trvala hospitalizace ošetřované osoby, s výjimkou prvního a posledního kalendářního dne hospitalizace. Nárok na další dlouhodobé ošetřovné vznikne ošetřující osobě nejdříve po uplynutí 12 měsíců od skončení předchozí dlouhodobé péče (nároku na výplatu dlouhodobého ošetřovného).

Jaká je výše dlouhodobého ošetřovného?

Ošetřující osobě (zaměstnanci nebo OSVČ) po dobu poskytování dlouhodobé péče náleží přiměřená náhrada ztráty příjmy z výdělečné činnosti, která musela být dočasně přerušena. Výše dlouhodobého ošetřovného za kalendářní den činí 60 % denního vyměřovacího základu po celou dobu čerpání (výpočet vyměřovacího základu je shodný s nemocenským a ošetřovným).

Mohu čerpat dlouhodobé ošetřovné, i když jsem zaměstnán na dohodu o provedení práce?

Nikoliv. Nárok na dlouhodobé ošetřovné nevzniká v taxativně stanovených případech - např. zaměstnanci činnému na základě dohody o provedení práce, zaměstnanci účastnému pojištění z důvodu výkonu zaměstnání malého rozsahu, odsouzeným ve výkonu trestu odnětí svobody zařazeným do práce a osobám ve výkonu zabezpečovací detence zařazeným do práce, studentům a žákům z práce vykonávané v době školních prázdnin nebo prázdnin, vojákům v záloze ve výkonu vojenské činné služby, osobám pečujícím a osobám v evidenci..

Za jakých okolností může praktický lékař/odborný lékař rozhodnout o ukončení potřeby dlouhodobé péče?

Důvodem ukončení potřeby dlouhodobé péče i před uplynutím podpůrčí doby je zejména zlepšení zdravotního stavu, kdy další dlouhodobá péče nebo péče o vlastní osobu ošetřovaného poskytovaná celodenně jinou fyzickou osobou není již nutná (pominula/skončila) nebo postačuje v minimálním rozsahu (nejedná se o celodenní péči). Ošetřující lékař zdravotních služeb ambulantní péče rozhodne o ukončení potřeby dlouhodobé péče rovněž v případech, kdy se ošetřovaná osoba nedostaví ke stanovené kontrole trvání potřeby dlouhodobé péče nebo se nepodrobí vyšetření zdravotního stavu u určeného poskytovatele zdravotních služeb, aniž by prokázala existenci vážných důvodů, pro které se k této kontrole nebo vyšetření zdravotního stavu nemohla dostavit (maření součinnosti a znemožnění provedení kontroly zdravotního stavu).

Z důvodu potřeby dlouhodobé péče o rodinného příslušníka potřebuji uvolnit ze zaměstnání, může mě zaměstnavatel odmítnout?

Zaměstnavatel není povinen udělit písemně souhlas s nepřítomností zaměstnance v práci po dobu poskytování dlouhodobé péče v případech dlouhodobého ošetřovného jen v případě, že prokáže, že tomu brání vážné provozní důvody. V době poskytování dlouhodobého ošetřovného Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce zakazuje dát zaměstnanci výpověď (stejně jako např. v době dočasné pracovní neschopnosti). Jedná se o tzv. ochrannou dobu, tzn. dobu, kdy zaměstnavatel nesmí zaměstnanci dát výpověď.

Jak lze o dlouhodobé ošetřovné požádat?

Ošetřující osoba uplatňuje nárok na dávku prostřednictvím tiskopisu „Žádost o dlouhodobé ošetřovné“, a to buď u zaměstnavatele, je-li zaměstnancem, nebo u příslušné OSSZ/MSSZ/PSSZ, je-li osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ). Současně je zapotřebí doložit souhlas ošetřované osoby s poskytováním dlouhodobé péče a eventuelně další zákonem stanovené skutečnosti (viz okruh osob, které mohou pobírat dlouhodobé ošetřovné). Ošetřující lékař vydává zaměstnanci „Rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče“, které slouží k prokázání potřeby dlouhodobé péče u ošetřované osoby a omluvení nepřítomnosti zaměstnance poskytujícího péči u zaměstnavatele. Pro výplatu dlouhodobého ošetřovného za určité období je třeba osvědčit trvání potřeby dlouhodobé péče dalším tiskopisem, a to tiskopisem „Potvrzení o trvání potřeby dlouhodobé péče“. Ošetřující lékař poskytovatele zdravotních služeb ambulantní péče (zpravidla praktický lékař, popřípadě jiný odborný lékař) je zároveň povinen potvrdit na předepsaném tiskopisu nejméně 1x měsíčně trvání potřeby dlouhodobé péče. K ukončení dlouhodobé péče slouží tiskopis „Rozhodnutí o ukončení potřeby dlouhodobé péče“, přičemž o ukončení rozhoduje ošetřující lékař nebo orgán nemocenského pojištění. Tiskopisy předává zaměstnanec svému zaměstnavateli bez zbytečného odkladu. Doklady k uplatnění nároku na dávku spolu s vyplněným tiskopisem „Příloha k žádosti o dávku nemocenského pojištění“ předává zaměstnavatel příslušné OSSZ/MSSZ/PSSZ.